Česky
  • pro majitele a manažery malých a středních firem
  • pro začínající podnikatele
  • pro rodinné firmy, sociální podniky atd.

4.4.2. Doplňující informace

Volba umístění provozu

Když byl dotázán jeden známý obchodník s nemovitostmi, co jsou tři nejdůležitější determinanty hodnoty nemovitosti, odpověděl: „To je jednoduché. Umístění, umístění a umístění.“

V případě obchodu s nemovitostmi je evidentně velmi důležitý faktor. V mnoha ohledech je výběr umístění pro organizaci jakéhokoliv typu umístění stejně důležité jako v případě nemovitostí, i když z odlišných důvodů. Ačkoliv se může zdát, že rozhodnutí o umístění jsou většinou jednorázovým problémem vztahujícím se k novým organizacím, faktem je, že existující organizace mají často větší zájem na řešení těchto rozhodnutí než organizace nové.

Existující organizace se zabývají rozhodnutím o umístění z mnoha důvodů. Firmy jako jsou banky, supermarkety, řetězce rychlého občerstvení považují umístění za součást marketingové strategie a hledají taková umístění, která jim pomohou v rozšíření jejich trhů. V těchto případech se většinou rozhodnutí o umístění týkají přidání nových míst ke stávajícímu systému.

Podobná situace nastává, pokud organizace roste a dostává se do situace, kdy nedokáže uspokojit poptávku po svých produktech expanzí na stávajícím místě. Přidání nového místa pro doplnění stávajícího systému je často velmi reálnou alternativou. Některé firmy mohou být nuceny k rozhodování o umístění také tím, že vyčerpají své základní vstupy (např. těžební průmysl, rybolov, apod.). Pro jiné firmy může být důvodem k těmto úvahám také posun na jejich trzích nebo takové zvýšení nákladů spojených s podnikáním na původním místě, že se vyplatí vyhledat atraktivnější lokalitu.

Existují dva hlavní důvody pro to, že rozhodnutí o umístění je velmi důležitou součástí návrhu operačních systémů. Prvním je to, že znamenají dlouhodobý závazek, což činí případné chyby velmi obtížně překonatelnými. Druhým důvodem je skutečnost, že rozhodnutí o umístění má často vliv na provozní náklady (jak fixní, tak variabilní) a výnosy, a stejně tak ovlivňuje i operace (špatné rozhodnutí může znamenat nadměrné dopravní náklady, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ztrátu konkurenční výhody, apod.).

Hlavní kritéria pro volbu umístění provozních zařízení lze definovat následovně:

  • vzdálenost ke zdrojům vstupů (surovin, materiálů, apod.),
  • vzdálenost k odběratelům výstupů,
  • dopravní dostupnost,
  • ekonomická a politická stabilita země,
  • cena a kvalita pracovní síly a její dostatek,
  • státní podpory – daňové úlevy apod.

Volbu umístění však ovlivňuje celá řada dalších faktorů (charakter produktu, charakter trhu, charakter poptávky, objem produkce, použité technologie, další faktory), které se dají rozdělit na dvě hlavní skupiny – faktory nabídkové a faktory poptávkové strany.

Cílem rozhodování o volbě umístění je dosáhnout odpovídající rovnováhy mezi třemi souvisejícími faktory:

  • místně-variabilní náklady
  • služba, kterou poskytneme zákazníkům
  • příjmový potenciál

 Při rozhodování o prioritách organizace a při jejich zvažování lze využít celou řadu pomocných nástrojů, jež jsou většinou předmětem zkoumání operačního výzkumu (např. distribuční úlohy, dopravní úlohy, apod.). Kromě nich však existují i další nástroje, z nichž v tomto textu zaměříme pozornost na dva:

  • metoda vážených skóre,
  • metoda hledání těžiště.

Metoda vážených skóre

Relativně jednoduchou, ovšem zároveň efektivní a často využívanou metodou, je „Metoda vážených skóre“ (Slack et al., 2004 – viz tabulka níže). Prvním krokem při využití této metody je identifikace klíčových faktorů ovlivňujících volbu umístění, což vede k uvědomění si základních požadavků na nové umístění kladených. Poté se postupuje tak, že se stanoví váhy jednotlivých faktorů (dle jejich vnímaného významu pro dané rozhodnutí), ohodnotí se míra uspokojení daného požadavku jednotlivými místy a spočítá se celkové vážené skóre pro jednotlivé varianty umístění. Vzhledem k tomu, že jde samozřejmě o subjektivní hodnotící proces, je třeba vidět jeho význam především v procesu hodnocení – v pečlivém zvažování dílčích faktorů, které rozhodnutí ovlivní, spíše než ve finální hodnotě váženého skóre.

 

Volba umístění metodou vážených skóre (Slack, Chambers, & Johnston, 2004)

Kritéria Váha Skóre místa
A B C
Cena pozemku 0,29 8 7 6
Místní daně 0,24 2 5 8
Dostupnost kvalifikace 0,14 8 6 4
Vzdálenost od dálnice 0,14 5 6 4
Vzdálenost od letiště 0,10 2 6 7
Možnost rozšíření 0,10 8 4 6
CELKOVÉ VÁŽENÉ SKÓRE 5,57 5,86 6,00

 

Hledání těžiště a jak minimalizovat dopravní náklady?

Metoda hledání těžiště je jednoduchou metodou, která je v podstatě úvodem k dopravním úlohám, jejichž řešení je mnohem komplexnější. Je zaměřena na kritérium minimalizace dopravních nákladů. Vychází z toho, že všechna možná umístění mají přiřazenu „hodnotu“, která je sumou veškerých dopravních nákladů do a z daného místa.

Příklad: Společnost provozuje 4 prodejny A, B, C na různých místech České republiky a jednu prodejnu v Polské republice. Tato společnost se rozhodla vybudovat společný centrální sklad a hledá pro něj vhodné umístění. Kritériem výběru budou dopravní náklady a cílem je jejich minimalizace. Předpokládaný týdenní počet dodávek je pro A – 5, pro B – 10, C – 12 a pro D – 8 dodávek. Prodejny jsou umístěny v lokalitách uvedených na obrázku.

 


Umístění prodejen (A, B, C, D)

 

Proložíme-li si umístění prodejen mřížkou (viz obrázek níže), zjistíme souřadnice jednotlivých prodejen, z nichž vypočteme souřadnice těžiště, tedy z pohledu optimalizace nákladů na dopravu nejvhodnějšího místa pro centrum, dle vztahu:

  Rov_Y  

Rov_Celk

Obdobně dosadíme pro zjištění souřadnice y, propočítáme a získáme výsledné souřadnice: [5,34; 2,4].

 


Proložení umístění prodejen mřížkou

 

Přeneseme-li vypočtené těžiště do mapy, zjistíme, že vhodné umístění z pohledu optimalizace dopravních nákladů by bylo v ČR na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina.

 

 

Je nutné si ovšem uvědomit, že dané řešení nezohledňuje celou řadu dalších faktorů, které mohou výsledné umístění centrálního skladu významně ovlivnit.

 

Prostorové uspořádání výroby

V rámci prostorového uspořádání výroby může výroba firmy volit mezi čtyřmi základními variantami uspořádání: pevná pozice produktu, technologické uspořádání, buňkové uspořádání a předmětné uspořádání.

U prostorového uspořádání typu pevná pozice výrobku se transformující zdroje přesouvají k transformovaným, tj. všechny nezbytné výrobní faktory musí „přijít“ k výrobku. Typicky se toto upořádání využívá ve stavebnictví, zemědělské produkci, výrobě velkých celků, jako lodní průmysl apod.

Při technologickém uspořádání pracovišť se vytvářejí skupiny podobných pracovišť (například strojů), přičemž pracoviště nejsou seřazena s ohledem na technologické postupy a rozpracované produkty se dle potřeby přesouvají mezi pracovišti.

Buňkové uspořádání představuje seskupení pracovišť zajišťujících určité části výrobního procesu (buňky) na jednom místě bez přemisťování výrobku mezi jednotlivými operacemi. Každá „buňka“ je zodpovědná za výrobu své vlastní „rodiny“ komponentů nebo výrobků.

Při předmětném uspořádání jsou pracoviště seřazena účelově dle potřeb zpracování výrobků tak, aby nebyly nutné přesuny pracovišť.

 

Vytisknout