5.4. Analýza zájmových skupin

Každé podnikání výrazně pozitivně nebo negativně ovlivňuje celá řada vnitřních a vnějších tzv. zájmových skupin. Podstatou logiky analýzy zájmových skupin je zajistit, aby byla strategie také v souladu s očekáváními významných zájmových skupin, které ji poté lépe přijmou, popř. podpoří. Pokud je strategie naopak s požadavky některé z významných zájmových skupin v rozporu, výrazně to snižuje šance na její úspěch.

Analýza zájmových skupin na základě této logiky doporučuje před vlastním stanovení strategie zhodnotit, zda existují zájmové skupiny s významným vlivem na strategii či zájmem, který se ke strategii váže, a pokud ano, jaké jsou jejich zájmy nebo očekávání, a co tato pro firmu znamenají – část z nich mohou představovat příležitosti, část rizika. Mezi typické zájmové skupiny patří (Johnson, Scholes, 1993; de Witt, Meyer, 1994):

• Majitelé firmy

• Management firmy

• Zaměstnanci firmy

• Zákazníci

• Dodavatelé

• Místní komunita – obyvatelé, místní zastupitelstvo, neziskové a další organizace, atd.

• Politická reprezentace aj.

Strategie firmy by pak měla být taková, aby alespoň nebyla se zájmy podstatných zájmových skupin v protikladu, resp. na některých zájmech stavěla.

Příklad: Školka pro děti

Podporu místního zastupitelstva získala podnikatelka v obci s nedostatkem míst v mateřské škole. Její inciativu založit v obci komerční dětskou skupinu zastupitelstvo uvítalo a projekt podpořilo poskytnutím vhodných prostor a pomocí při propagaci u obyvatel. V tomto případě byl záměr podnikatelsky jasně v souladu s potřebami i místního zastupitelstva, což založení dětské skupiny významně usnadnilo.